Německá doga je láska na celý život-chytí a nepustí.
7. 1. 2009
Vše začalo v roce 1984.
To jsem dostala k narozeninám štěně německé dogy. Byl to pes a jmenoval se "Dix Selský Grunt". Byl to můj velký kamarád. Bydlel se mnou v pokoji, spal v mé posteli. Kromě času, kdy jsem byla ve škole, jsme byli pořád spolu.Tehdy se zrodila má velká láska k německým dogám. Dix se dožil pouhých 7let. Půl roku jsem byla bez psa, když mi zavolala kamarádka, že má štěňata německé dogy. Okamžitě jsem vyrazila. Po zazvonění se ke mě přihnalo 16 dogoušů. A mezi nimi byla samozřejmě má druhá německá doga fenka "Aret Jižní pláň". Rozhodla jsem se pro fenku, protože mým snem byla chovná stanice a spousta štěňátek. Tento sen mi překazila bonitace, kdy Areta nebyla uchovněna.Pořídila jsem jí tedy kamaráda, jak jinak než německou dogu psa "Ed Jižní pláň". Vyrůstali spolu,hráli si spolu a vlastně zemřeli spolu. Aretě bylo úctihodných 11 let. Ed jí přežil o pouhé 4 měsíce. Nejspíš chtěl za ní. Bylo mu 6 let.
Co dál? Druhý den po Edovo smrti mi zavolala J.M. jestli se nechci přijet podívat na štěňata, Edovo vnoučata. Chtěla a přivezla si fenku " Catrey Bářin sen".
Psí slečna vyrostla do krásy. Dnes jsou jí 4 roky. Doufám, že s námi zůstane co nejdéle.